Kdo nosí dárky v Argentině, Brazílii nebo v Austrálii? Jaké vánoční zvyky mají v Anglii, Finsku nebo Mexiku?
ARGENTINA
Na druhé polovině zeměkoule, tudíž v Argentině, se slaví vánoce 6. ledna. Což je zde období léta. To znamená, že se lidé pohybují převážně v klimatizovaném prostředí a snaží se ochladit hlavně studenými nápoji. Přesto i tady se zdobí vánoční stomečky. Nejedná se sice o jehličnany jak je známe u nás, ale o různé stále zelené stromy, které se zdobí chomáčky bavlny, která se nachází v tomto čase na stromech v lese.Tyto chomáčky mají připomínat sníh. Štědrovečerní večeře se servíruje venku u stolů zdobených převážně pavím peřím. Pečený páv bývá podáván jako hlavní menu večeře.Často se na svátečním stole objevuje i pečené sele. Na stole Nechybí ani spousta exotického ovoce a především spousta chlazených nápojů.Dárky zde naděluje kůň Magi. Pro něho se večer před štědrým dnem připravuje před dveře do domu miska s vodou a pár stébel sena. To proto, aby na své pouti za ježíškem, netrpěl hlady a žízní.Samotné dárky se pak nadělují do vyčištěných bot, které si děti připravují večer před štědrým dnem pod stromeček, nebo vedle postele.
AUSTRÁLIE
V době vánoc v Austrálii vrcholí léto a tak jsou tamní děti ošizené o zimní radovánky. Zato se můžou koupat a užívat si letních prázdnin.
Díky časovému rozdílu se v Austrálii začínají slavit vánoce o proti
naší zemi o 11 hodin dříve. V Austrálii se nachází mnoho národnostních menšin a tak se nedá mluvit o klasických Australských vánocích. Každá rodina dodržuje tradice své země. Převažuje zde však Britská menšina a tak na štedrý večer převládají zvyky z Británie. Vánoční hostina se odehráva převážně pod širým nebem. Stomeček bývá v květináči, nebo umělý a k výzdobě slouží barevné balonky, větvičky ze stromů, jmelí, slaměné ozdoby a především vánoční pohlednice. Snad každý Australan sbírá vánoční pohlednice. Dokonce se pořádají i závody o to, kdo jich víc dostane. K večeři se jako dezert podává teplý švestkový nakyp s ořechama a s hrozinkama polévaný vaječným koňakem. Vánoční menu zde může sestávat z mořských plodů, krocana, kachny, kuřete, těstovin, pestrých salátu, zmrzliny, koláčů a dalších. Všude ale převládají přeslazené moučníky a skoro v žádné domacnosti nechybí meloun. Dárky nosí z 24. na 25. prosince ježíšek, ale poslední roky se rozmáha i Santa Claus.
BRÁZÍLIE
Je bývalou Portugalskou kolonií a kromě Portugalců zde žijí i Němci, Španělé, Italové, Japonci, Indiáni, a také i černoši. Z tohoto důvodu mnoho vánočních zvyků pochází právě z těchto zemí. Jedno, ale maji všichni společné. Všichni se totiž během vánočních oslav radují a zpívají. Na ulicích se tančí a lidé si vzájemě přejí vše nejlepší. Vánoční
oslavy probíhají až do tří králů. Ve všech domácnostech se zdobí vánoční stromeček který je vetšinou umělý a skoro v každé domácnosti najdeme i jesličky. Většina Brazilčanů navštěvuje o vánocích kostely a vánoční mše, které se konaji převážně pod širým nebem. Štědrovečerní večeře musí být bohatá a tak zde najdete pečeného nadívaného krocana, mořské ryby, šunku, neloupanou rýži, ovocné mísy a sladké zákusky. Vánoční dekorace je velmi pestrá a spočívá převážně z řezaných květin. V posledních letech se ve velkých městech jako jsou Brasilia, Rio de Janeiro a pod.objevují i velké ohňostroje. Dárky zde nosí Papai Noel, který podle legendy žije v Grónsku. A oproti evropským santùm, je oblečen jen v lehké košily s kalhotami.
ČÍNA
Po mnoho let zde byli vánoce zakázané a tak se ani neslavili. Poslední dobou však duch vánoc proniká i sem. V ulicích se objevuje vánoční výzdoba a přání se posílají převážně mezi podnikateli samotnými, nebo se posílají zákazníkům. Objevuje se zde Americký Santa Claus v podobě malého panáčka Sengtana Laozena, kterého touží mít snad každé dítě. Nebo se také objevuje v podobě figurky vánočního starce - Dun Che Lao Ren.V bohatších rodinách se nakupují dárky a objednávají se slavnostní večeře v restauracích, kde takováto večeře přijde na více jak polovinu běžného měsíčního platu. Vánoce ale jako takové se zde neslaví. Číňané slaví až Nový rok který připadá na datum mezi 21.lednem až 21.únorem.
DÁNSKO
Podobně jako u nás se zde počátkem svátků objevují adventní věnce. Jejich význam je však o proti našemu odlišný. Zde čtyři svíce na adventním věnci znázorňují čtyři období lidského života a to: dětství, mládí, dospělost a stáří. Celý duch vánoc ale spočívá převážně v rozdávání dárků, na kterých se opravdu nešetří. Dárky se nakupují již několik měsíců dopředu a jejich výběr je velice pečlivý a hlavně velice tajný. Dárek by měl být vtipný a měl by charakterizovat některou z vlastností obdarovaného. Nemalá péče se věnuje i balení dárků. Každý dárek musí být zabalen nejméně do dvaceti krabic a vánočních papírů. Hlavním účelem dárku je co největší překvapení pro obdarovaného. Dánové totiž podle staré tradice věří, že čim větši překvapení zažijí, tím štastnějši budoucnost je čeká. V Dánsku se také zdobi vánoční stromeček. Věši se na něj cukroví a drobné dárky.Ke štědrovečerní večeři se podává husa, kachna, nebo vepřová pečeně s červeným zelím. Dále pak teplá šunka, pepřená treska s ředkvičkou a horká rýže politá studeným mlékem. Na stole nesmí chybět pivní a pšeniční chléb a jako dezert se podává sladký rýžový nákyp se zapečenou mandlí a komu se jí podaří najít, dostane speciální dárek.
ESTONSKO
V Estonsku se slaví vánoce (Jöulud) jako u nás 24.prosince. Od prvni adventní nedělemají děti rozvěšené ponožky na římsách krbů, či na parapetech oken, kde každé ráno nacházejí nebo nenachazejí různe dárečky a pamlsky. To podle toho, zda bylo díte predešlý
den hodné, ći nikoliv. Tyto dárečky roznáší päkapikk nebo-li trpaslík, který po celou dobu sleduje jak je kdo hodný, či zlobivý.
Štedrý den je pak oslavou ryze rodinnou. Ulice jsou až na pár vyjímek skutečně prázdné a jediná doba, kdy se lidé objevují venku, je večerní doba návštěvy kostela. Po návratu z kostela se zasedá k slavnostní večeři, ke které se podává kysané zelí vařené
s vepřovým masem, pečená husa s jablky, pečená jelítka a pečené vepřové maso. K pití se podává pivo a dětem nealkoholický nápoj podobný ruskému kvasu. Na stole nechybí brusinky, houby, okurky a různé druhy nakládané zeleniny. Dárky v Estonsku nosi Jöuluvan neboli Vánoční děda, který táhne obrovský vak naplněný všemožnými dárky jak pro děti i pro dospělé. S Vakem mu pomáhají
trpaslíci a sobi z dalekého Severu, kteří vyčkávají venku.
Dárky se dostávají za odměnu po odříkání básničky, zazpívání písničky a nebo zatančení.
FINSKO
Ve Finsku navštěvuje děti Joulupukki, což je postava oděná do
kozlí kůže bydlící v Laponsku. Finsko je jediná země, kde na Štědrý večer děti vidí postavu, která naděluje. Tato tradice připomíná
českého Mikuláše. Joulupukki žije přímo na polárním kruhu ve městě Rovaniemi. Všichni obyvatelé tohoto městečka jsou velmi hrdí, že vánoční skřítek bydlí právě tady. Ale faktem zůstává, že ho tam nikdy nikdo neviděl. Tak jako všude ve světě se lidé snaží být na štedrý večer doma u své rodiny, tak i Finové se snaží nejpozději 21,prosince zakotvit své lodě v přístavech. 21. a 22.prosince každý ve Finsku uklízí svůj přibytek pro nadchazející tři dny svátků. Na štědrý den Finové snídají rýžovou kaši a švestkový džus. Po té zdobí stromeček.
K večeři se podává klasické finské jidlo zvané Casseroles, které je z makaronů, tuřínu a mrkve. Dále se podává vařená šunka, nebo krocan a brambory.
GRÓNSKO
Do Grónska, země, která je z velké části pokryta ledovcem,
si musejí obyvatelé vánoční stromeček objednat - a to často celý
půlrok předem. Když se k nim konečně tato vzácnost dostane, zdobí ji papírovými květy. Stromek stojí uprostřed pokoje a veškerý nábytek musí jít stranou tak, aby se kolem něj dalo pohodlně tančit. Tanec okolo vánočního stromečku je v Grónsku totiž jeden z nejdůležitějších štědrovečerních zvyků. Děti z celého světa věří, že v Grónsku bydlí děda Mráz, který prý žije v podzemní jeskyni uprostřed věčného ledu. Píší mu sem svá přaníčka a dopisy.
GUATEMALA
Guatemala je stát ležící ve Střední Americe v oblasti Karibiku. Vánoce jsou zde bohaté, snad ani ne tak co se týče dárků, ale spíše jsou velikou společenskou událostí. Začínají se slavit 9 dní před vánoci. Bití bubnů a exploze různých světelných a zvukových efektů se šíří ulicemi Guatemaly. Zpívají se tradiční vánoční písně, lidé si dávají pro toto období, ustálené vánoční otázky, na které druzí tradičně odpovídají a často recitují verše. Večery před Vánoci jsou zde tráveny jako veliké párty, popíjí se punč, jedí se horká rajčata, je zde mnoho hudby a tance. Štedrý večer se ale i zde tráví především v kruhu rodinném. Hlasitě se nechávají bít hodiny a když hodiny odbijí půlnoc, přijde tzv. Abrazo de Navidad (v překladu Kristovo obětí) jako znamení jednoty a lásky, a to ne pouze v rodině, ale jako výraz lásky i k přátelům a sousedům. Vánoční stromečky jsou dnes populární i v Guatemale. Je to dáno tím, že sem přivezli s sebou vánoční zvyky a rituály cizinci. Dnes tu žije například dosti početná německá populace. Dárky dostávají děti od Ježíška, pod stromečkem je najdou ráno po Štědrém dnu. Rodiče a dospělí si dárky na Vánoce nedávají, ti se vzájemně obdarují malými pozornostmi až na Nový rok. ITÁLIE
Čas Vánoc v Itálii začíná 18. prosince a končí 6. ledna na svátek
Tří králů. V Itálii se vánoce nejenom moc neslaví, ale ani cukroví se nijak zvášť nepeče. Dokonce ani v ulicích nepanuje Štědrovečerní nálada jakou známe od nás. Tradicí se však stala vánoční půlnoční mše ve Vatikánu v proslulém chrámu sv.Petra. Pod vánočním stromkem najdou italské děti téměř vždy i malé jesličky. Štědrý večer se slaví jako předvečer narození Páně jen schůzkou s
přáteli a rodinou. Vánoční svátky začínají až obědem na Boží hod po slavném papežově požehnání. Na slavnostním stole je zpravidla pečené jehně nebo krocan. Ze sladkostí nechybí datle či fíky a také místní podoba vánočky zvaná Panettone. Tradici klasických vánočních dědečků a skřítkù, které známe z většiny okolních států, porušuje v Itálii jediná žena a to tříkrálová čarodějnice. Tato čarodějnice není vùbec pohledná a už vůbec ne mladá. Říkají ji La Befana a dárky roznáší až 7.ledna.
MAĎARSKO
Tradice vánoc zde má hluboké kořeny tím spíše, že druhý den se slaví svátek sv.Štěpána který je jmenovcem zakladatele Maďarska. Tudíž jsou zde vánoční svátky spojené s národním svátkem. Vánoce začínají první Adventní nedělí, kdy se ve většině rodin na okraj stolu položí svatoštěpánský koláč, který zde musí vydržet až do Tří králů. Pod ubrus se jako symbol vděčnosti hospodáře a s přaním dobré úrody napřezrok ukládá z poslední úrody pár zrníček obili a chomáček sena. Na Štědrý den se až do půlnoci drží přísný půst. To znamená, že se až do večeře nic nejí a nebo jen velmi málo. Štedrovečerní večeře je bezmasá. Maso nahrazují ryby. Večeře však bývá bohatá a začíná hned po setmění nebo východem první hvězdy, kdy se rodina postaví ke stolu a pomodlí. Hospodář se skleničkou nového vína v pravici pronese svůj přípitek. Po té každý člen rodiny na znamení toho, že jeden s druhým budou vždy počítat, věřit si a vzájemě si pomáhat, rozdělí své jablko a podělí se s ostatními. Výjimkou jsou svobodná děvčata která si jablko ponechávají. Následují tenké oplatky s medem a česnekem, aby si v příštím roce každý zachoval zdraví. Potom přichází na řadu tradiční halászlé, tedy rybí polévka a po polévce se jí smažená ryba, nejčastěji kapr, s bramborovým salátem. Zapíjí se vínem. Dárky se rozdávají ještě před štědrovečerní večeří a po večeři se drží hodinka klidu a rodinné pohody. Na půlnoční mši jde každý. Je to jak církevní, tak společenská nutností a povinnost.
MEXIKO
O adventu příbuzní a známí navštěvují domy přátel a za zpěvu koled žádají, aby byli vpuštěny do domu. Ulice měst a výkladní skříně obchodů jsou ozdobené barevnými světélky, řetězy, ozdobami a všude jsou slyšet koledy. Rudé „Vánoční hvězdy“, které u nás kupujeme v květináčích, rozkvétají na velkých keřích v mnoha zahradách. V mexiku stromečky nerostou a proto se musí dovážet až z Kanady. Dovezené stromečky jsou však pro většinu obyvatl drahé. Tam kde si ho však mužou dovolit je bohatě zdoben a kolem stromečku se pokládají fotografie Ježíše a Panenky Marie Gaudalupské, která je patronkou Mexičanů. K štědrovečerní večeři se podává nadívaný krocan, nejčastěji na pomerančích. Vánoční dárky jsou zde velmi chudé a mají za účel potěšit či rozveselit obdarovaného. Ve většině domácností se pro děti naplní hliněný džbán, který je ozdoben peřím, různýma cukrovinkama a malýma dárečkama. To se pak zavěsí do některé místnosti v domě. Děti o štedrém večeru chodí se svíčkou v ruce po domě a klepají na dveře všech místností, které jsou však zamčené. Až na místnost se džbánem. Dětí se za velkého jásotu vrhnou k nádobě a snaží se ji všemi možnými prostředky shodita vzít dárečky. V Mexiku žíjí velmi početne rodiny a tak aby se všichni stihli navštívit se na některých místech naděluje třikrát. Na štědry den, na Silvestra a o Třech králích. Každý z rodiny pak dá svůj dáreček do velké nádoby a na kousky papíru se napíšou čísla, která se losují a podle kterých si pak členové rodiny z nádoby vybírají dárek.
NORSKO
V Norsku začínají vánoční svátky Adventem. O každé neděli se zapáli na adventním věnci svíce při čemž se zpívá žalm. Vánoční období trvá do 13. ledna kdy přichází sv.Knut. Norové na Vánoce zdobí své domy ruznýma dřevěnýma a porcelánovýma figurkama pťedstavující Juleniseho, což je kombinace Santa Clause a skřitka Niseho, který nosí vánoční dárky. Skřítkové prý bydlí s lidmi na jejich farmách, kde dohlíží, aby vše probíhalo tak jak má. Na štedrý večer se skřítkům dává rýžová kaše. V Nékterých rodinách se, ale s dárky na skřítka nečeka. Dárky se umísťují již týden dopředu přímo pod stromeček. K výzdobě domů také patři různé větvičky, chvojí, mech a kapradí. To proto, aby se celý dům provoněl lesem. Před práh domu se dává smrkové chvojí, které symbolizuje sílu přírody. Také Norové zdobí vánoční stromeček. Jeho zdobení spočívá v tom, že se na něj zavěšují řetězy vyrobené z různých vlaječek. Zdobení stromku v domě však nemá dlouhou tradici. Dříve se totiž stromky zdobívaly přimo v lese. Na štedrý den se k obědu podává kaše, ve které je ukryta mandle. Večeře je potom různorodá. V některých rodinách se podávají rybí pokrmy, které jsou připravované z mořských ryb jako třeba platýz. nebo treska, naložené ve speciálním láku, ve kterém jsou tak dlouho, dokud se nerozpadnou a nezrosolovatí. Jinde se zase podává vepřové či skopové žebírko. Jako delikatesa a zváštnost se někde podává pták bělokur. Místo čerstvého ovoce se podává brusinkový, malinový nebo morušový kompot a sušené švestky. K pití se pak dospělým podává pálenka z brambor, která se pro lepší chuť a aroma posílá ve speciálních soudcích kolem světa. Vlastní štedrý večer začíná již ve čtyři hodiny odpoledne v kostele bohoslužbou, na kterou chodí všichni. Z kostela se chodí přimo na hřbitov zapálit zemřelým svičku. Po té rodina zasedá k večeři, po které se tančí kolem vánočního stromku. Teprve po té přijdou na řadu dárky. Zvláštností tady je naše pohádka Tři oříšky pro popelku, která se v televizi vysílá každoročně na štědrý den.
RUSKO
24. prosinec je v Rusku úplně obyčejným dnem. V Rusku se Vánoce slaví dvěma způsoby. Buď se slaví pravoslavné Vánoce, které jsou 6. a 7. ledna, nebo se slaví Vánoce po staru na Nový rok. Vánoce v Rusku byli původně spojené s mnoha tradicemi. V roce 1918 však byli vánoce v Rusku zakázané a tak tradice zanikly a s nimi i Vánoce. Místo nich se v mnoha rodinách slaví Nový rok s Jolkou a Dědou Mrázem, kterého doprovází Sněhurka. Příprava na vánoční svátky začíná pro pravoslavné věřící již 28. listopadu předvánočním půstem, který trvá až do 6. ledna. Tedy 40 dní. 2. ledna se půst zpřísňuje, až se v předvečer vánočního svátku hladoví. Půst se však netýká jen jídla, ale také různých zábav a zkrocení všech hříšných vášní. V předvečer se zde také koleduje a koledníci jsou všude vítaní. O štědrovečerní večeři se podávají bezmasé pokrmy a ryby. Oblíbené jsou vareniky,což jsou plněné taštičky z kynutého těsta. Náplň se připravuje z brambor, rýže, zelí nebo sušených a nakládaných hub. Tradičním jídlem je také nákyp z pšeničných zrn s mandlemi, rozinkami, mákem, švestkami a cukrem. Na svátečním večerním stole nesmí chybět kuťja, což je kaše z pšenice nebo ječmene, vařená s medem, rozinkami, mákem a ořechy a smozřejmě vzvar, což je kompot ze sušenného ovoce. Kuťja je pokrm, který se jídává o pohřbu a vzvar zase při narození dítěte. Konzumací těchto jídel se tedy připomíná narození a smrt Krista. Ještě na počátku 20. století nacházely děti vánoční dárky pod polštářem. Dnes se nadělují pod ustrojený stromeček - Jolku. Dárky rozdává Děda Mráz se Sněhurkou. U nazdobené jolky se schází celá rodina, která zde tančí a zpívá.
ŘECKO
Na Štedrý den děti chodí od domu k domu s přáním všeho dobrého a zpívají vánoční píseň v Řecku nazývanou Kalanda. Svůj zpěv doprovází hrou na kovové triangly a hliněné bubínky. Malí koledníci za svá přání dostávají drobné odměny, jako je cukroví či sušené kousky ovoce. Ještě před několika desetiletími nebyl v Řecku znám pojem vánoční stromeček. Ale dnes je zdobení stromku již běžným zvykem a Atény se chlubí jedním z největších venkovních vánočních "stromů" na světě. Je vyroben z tisíců kabely spojených světel, které se linou z vrcholu vysoké Athénské věže. Podle starých řeckých tradic každý den z 12 dní Vánoc požehná jeden z rodiny domu svěcenou vodou. Tento zvyk se provádí pro ochranu domu proti Killantzaroiům, což jsou skřítkové, kteří přinášejí neštěstí a škodu do domu. Tito skřítkové, kteří žijí hluboko v zemi, se do domů dostávají přes komín. Provádějí všemožné neplechy, například dělají nepořádek v taškách, dusí oheň, zacuchávají koním žíně na ocasech, a pod jejich vlivem kysne mléko. VELKÁ BRITÁNIE
Ve Velké Británi začínají vánoce už na Mikuláše 6.12. a končí 25.12. Zde se slaví Vánoce velice okázale a s velikou parádou. Domy i stromky se zde bohatě zdobí. Hodně nazdobený bývá i vánoční stůl, který se bliští porcelánem a sklem, který se jinak běžně nepoužívá. Dárky zde naděluje Otec Vánoc-Father Christmas, který naděluje dárky do zavěšených punčoch na krbové římse, či do zavěšených punčoch z okna. Father Christmas na své cestěm, se přepravuje na saních se sobím zpřežením a do domu se dostává krbem, kde pak naděluje dárky. I tady, podobně jako u nás si děti o své dárečky píšou. Svá přáníčka však na rozdíl od našich dětí házi do krbu tak, aby vylétla komínem. Jenom tak totiž prý mohou přáníčka doletět k Otci Vánoc a on si je může přečíst. Shoří-li přáníčko, musí ho dítě napsat znovu a opět se pokusit poslat ho krbem. Štědrý den se slaví 25.12 již od rána, kdy se rozbalují dárky. V poledne se zasedne k vánočnímu obědu, který začíná slavnostním přípitkem. Po té každý co sedí u svátečního stolu rozlamuje christmas cracker, což je papírová roura, ve které se skrývá malý dáreček. Oběd se skládá z hrachové polévky, šunky, pečeného krocana s kaštanovou nádivkou a zeleninovou omáčkou. Na stole nechybí ovoce, ořechy a především tradiční vánoční punč. Taktéž je podáváno mnoho dezertů. Po obědě zasedá celá rodina k televizoru, kde sledují tradiční vánoční projev královny. 26.12 je tak zvaný Boxing Day. Jde o den, kdy se v minulosti otevírali kasičky v kostelích a jejich obsah byl rozdělen chudým. Dnes se jedná o den, kdy se nakupují dárky s velikou slevou.
zdroj1
zdroj2